Každodenní vzkazy na tabuli-stále nové

Každičké ráno děti objeví na tabuli vzkaz, který jim buď oznamuje, co budeme dnes dělat a nebo je chválí za práci, kterou odvedli minulý den.

Vždy je podepsán někým jiným - paní učitelkou, skřítky z našich pracovních sešitů a nebo kamarádkou Ájou, s níž se setkáváme v prvouce.

Nejsou to jen tak ledajaké vzkazy, protože díky nim, se seznamujeme s velkými tiskacími písmeny. Společně si slova vyhláskujeme, vyslabikujeme-vytleskáme a určíme počet slabik. Běžně se v tom krátkém textu setkáváme s interpunkčními znaménky - ! ?. - umíme vysvětlit, jejich funkci ve větě i říct jejich název.

Zakroužkujeme písmena, která už známe...

Některé děti číst již umí, jiné zase znaly jen písmena ve svém jméně. Po 14-ti dnech můžeme společně říct, že se jejich znalosti písmen velmi zlepšily. Schválně si to doma vyzkoušejte:o)

Samozřejmě si nedovolím říct, že už umí číst, to ani zdaleka ne... Ale v brzké době jim nebude dělat problém přečíst slova psaná tiskacím písmem.

Proto chcete-li jim napsat doma kratičký vzkaz, volte jen velká tiskací písmena :o))

Pro začátek stačí jen třeba AHOJ,RÍŠO.

A.Š.

VZKAZY NEUSTÁLE PŘIBÝVAJÍ A SAMI MŮŽETE SLEDOVAT,

ŽE ČÍM ČTETE NÍŽE, TÍM JSOU VZKAZY SLOŽITĚJŠÍ.

SAMOZŘEJMĚ ZDE NEJSOU UVEDENY ÚPLNĚ VŠECHNY,

PROTOŽE BY JICH DO DNEŠNÍHO DNE BYLO NĚKOLIK STOVEK.

UŽ OD POČÁTKU JSME SE NEVYHÝBALI ŽÁDNÉMU PÍSMENU

ČI SLOŽITÉMU SLOVU

A DNES PO NĚKOLIKA MĚSÍCÍCH JSME HBITÝMI ČTENÁŘI,

KTEŘÍ VĚDÍ O ČEM ČTOU.